Český jazyk je velmi malebný a naši předci měli při vymýšlení názvů bujnou fantazii. A tak, když se vezmou názvy některých rybníků okolo Třeboně a různě se poskládají, vznikne třeba příběh o šlechetném králi Janovi.


Král Jan opustil svůj Stolec a vydal se na cestu kolem Světa. V družině, která ho doprovázela byl přítomen Panoš Vonoš, Písař Honzík HájekŽebrákova a Smutný Poustevník, který Velebil Papeže Václava. Po mnoha dnech procházeli Pražský kraj, kde se mohli kochat výhledy na Vyšehrad. Přes Krásné pole přišli až na Smíchov, kde na ně Čekal Závistivý Ženich Drápal, jehož Láska Linda milovala Růže.

Všichni společně putovali dál až narazili na Jezírko zarostlé Rákosem, které postavil Krčín. Kamenná hráz byla místem, kde hnízdil Slavíček, Racek i Stehlík. Rákos skrýval nacucanou Pijavku a Pytláka Prasetu. Opodál rostla Přeslička, ze které vyšla Lačná Mařka, jejíž Mošna měla kapsičku, odkud vykukovala Žemlička. Mařka chtěla, aby jí Pytlák Potěšil a proto na něj volala, že Duchna je připravená. Punčoška nebezpečně sjížděla. Ten však Překvapil a zachoval se jako Šlechtic. Takže nic. Skutek utek. Vždyť V kolébce byl již pátý syn Karel. Ale Naděje umírá poslední.

Jeho veličenstvo Jan ochutnal Polívky, dojedl Rohlík a jeho skupina putovala dál. Když dorazili do panství, jehož pánem byl Švarcnberk, potkal je Benátský Handlíř, kterému se velmi líbil Janův kůň Ostrý. Ten nebyl žádné Kvičadlo a U hřbitova o milého Handlíře Zavadil a on se rozplácl jako přezrálá Jahoda. Po nějaké době uviděli rybník, kde se nacházel Oplocený Ostrov. Místní Hospodář Ťulpa jim vyprávěl příběh o ukrytém pokladu. Někde v této Krajině má být zakopána Budka, ve které je ukryto Zlato a drahé kamení. Pravé místo odhalí o půlnoci Strakatý Motýl.

Poklad skutečně našli, ale Drápal jim ho ukradl. Pustý kraj byl vhodný pro útěk, všude samý Polom, přesto ho ale naši přátelé dopadli. Zloduch se nehodlal vzdát, v jeho ruce se objevila Kudla. Společně ho však přemohli a zavřeli do Šatlavy. Tam na něho čekala Klec. A protože to nebyl jeho první zlý Skutek, když Svítalo, objal jeho krk Konopný provaz.

Králi Janovi Dobrá vůle nechyběla, a tak byl celý poklad rozdán všem poctivým a pracovitým Kartáčníkům. Poté však musel Jan ještě vyplnit darovací smlouvy, kontrolní hlášení a EET.

A jestli neumřeli, tak tam vyplňují dodnes.