Jaro je již konečně v plném proudu, i když teploty napovídají spíše tomu, že je přinejmenším červen a že zítra je konec školního roku. A proto nám příroda v plné síle ukazuje, že je skutečně mocná čarodějka, na kterou nestačí ani Gandalf s Gargamelem dohromady.


A ať již budete při návštěvě Třeboně pěškoturisté nebo cyklonadšenci, jedno je jisté. Matka příroda pro Vás připravila nádherné zážitky při cestách naší kulturní krajinou.

Při putování po smíšených lesích Třeboňské pánve je nádherné pozorovat kolik barev dokáže vytvořit příroda po probuzení ze zimní letargie. A ať již tiskárna nabízí třeba 16 odstínů, nebo jistý film dokonce padesát odstínů šedi, co je to proti záplavě různých zelených tónů, které rozehrají nádhernou symfonii lesního orchestru. Představte si tu nádheru prvních bukových lístků, které svítí do okolí jako reflexní vesty bezpečně oděných kolařů. Nebo světle zelené štětičky mladých smrkových větviček, které ti mávají na pozdrav. A do toho ladné siluety mladých břízek oděných do závoje drobných zelenožlutých lístků.

A co když znavený turista spočine na chvíli v trávě, která skrývá další a další překvapení. Ve vlhkých příkopech se najde řada mechů, které se liší nejen tvarem, ale i svou zelenou barvou. Každý jestě malý kluk jistě pozná bělomech sivý, kostrbatec, ploník nebo rašeliník. I když vzpomeňme, jak dopadl kongres mechofilů v třicátém pátém v maďarské Tatabányi. A při zastávce na malebných hrázkách rybníků si všímavý pozorovatel najde různé mokřadní rostliny v odstínech od smaragdové až po čistě zelenou. Od leknínu až k okřehku.

Tak neváhejte a přijeďte. Třeboň uvítá každého milého člověka. A ani nemusí být zelený.

Nevím ani, kolik odstínů zelené